Zpravodajství > Vzděláváme

Soustava soudů České republiky

25. 1. 2011 16:30 – Vladimír K. Kocourek

České soudnictví je označováno za čtyřstupňové.

Základní struktura je tedy následující – na počátku máme soudy okresní, nad nimi soudy krajské, které jsou zastřešovány soudy vrchními, a celé soustavě kraluje Nejvyšší soud, pro věci správní poté Nejvyšší správní soud.

Nyní se dostávám k prvnímu omylu, který jsem zaregistroval. Mnoho lidí si myslí, že Ústavní soud se do výše zmíněné soustavy též řadí. Ale pozor, není tomu tak. Ústavní soud je stranou, naprosto mimo soustavu běžných (nebo také obecných) soudů.

Ovšem nebyli bychom Češi, abychom v tom neudělali alespoň trošku nepořádek. Máme totiž několik výjimek. Jsou jimi například soudy obvodní, které naleznete pouze v Praze. Jejich postavení je na úrovni soudů okresních a řeší případy jednotlivých pražských obvodů.

Logicky smýšlející člověk by odtušil, že nad pražskými obvodními soudy je Krajský soud v Praze. Překvapivě tomu tak není. Místně příslušným soudem na úrovni krajského pro obvodní soudy je Městský soud v Praze. Krajský soud v Praze je potom místně příslušným pro okresní soudy ve Středočeském kraji.

Poslední výjimku nalezneme v Brně. Městský soud v Brně je na úrovni soudu okresního, konkrétně pro okres Brno – město. Krajský soud v Brně je tedy nad ním. Zní to trochu zmateně, tu je městský soud jako krajský, tu jako okresní, ale už je tomu tak.

Věcná příslušnost aneb „kdo co soudí?“ (trestní věci)
Tomuto tématu se z právního hlediska věnují § 16 a § 17 zákona č. 141/1961 Sb., resp. trestního řádu.

Obecně lze říci, že první stupeň jednání koná okresní (obvodní) soud. Opět existují i výjimky. Krajský soud se může stát soudem I. stupně zejména v těchto případech:

• je-li stanoven trest odnětí svobody a spodní hranice trestní sazby převyšuje pět let
• jedná-li se o trestný čin vlastizrady, rozvracení republiky, teroru, záškodnictví, sabotáže, vyzvědačství, ohrožení utajované informace, genocidia a další závažné trestné činy

Podrobně je toto rozebráno ve výše zmíněných paragrafech, pro základní představu postačí výše uvedený výtah.

Věcná příslušnost aneb „kdo co soudí?“ (civilní, obchodní a další věci)
Podrobně je toto rozebráno v § 9 zákona č. 99/1963 Sb., resp. občanského soudního řádu.

Podobně, jako je tomu u trestních věcí, i v občanskopráv­ních, obchodních a dalších sporech je prvostupňové řízení vedeno okresním soudem. Krajský soud je soudem prvního stupně mimo jiné v těchto případech (podrobně v již zmíněném § 9 občanského soudního řádu):

Občanskoprávní

• ve věcech ochrany osobnosti
• spory o nárocích vycházejících z autorského zákona (zákon 121/2000 Sb., resp. autorský zákon)
• spory týkající se cizího státu nebo osob s diplomatickou imunitou, je-li ve věci dána pravomoc českým soudům rozhodovat

Obchodní

• ve věcech obchodního rejstříku a dalších rejstříků jako například nadačního rejstříku, rejstříku společenství vlastníků jednotek či rejstříku obecně prospěšných společností
• spory na ochranu hospodářské soutěže

Krajský soud je soudem prvního stupně také ve věcech insolvenčních (konkurzní řízení).